Snižují fluoridy IQ?

Zveřejnil: International IQ Test
Poslední aktualizace: 9. listopadu 2026

Úvod

Fluoridy se začaly přidávat do pitné vody ve Spojených státech v roce 1945. Dnes se fluoridace vody používá v několika zemích, například v Kanadě, Chile, Singapuru, Hongkongu, Malajsii, Irsku, na Novém Zélandu a v Brazílii, aby pomáhala předcházet zubnímu kazu.

Fluoridy se přidávají také do zubních past, protože pomáhají chránit zuby. Jsou ale prospěšné i pro náš mozek? Touto otázkou se zabývalo několik studií. Zde jsou jejich zjištění.

1. Vyšší expozice fluoridům souvisí s nižším IQ u dětí

Studie Taylorové a kol. (2025), zveřejněná v JAMA Pediatrics, zjistila statisticky významnou souvislost mezi vyšší expozicí fluoridům a nižším IQ u dětí.

Čím více jsou děti vystaveny fluoridům, tím nižší bývá jejich průměrné IQ: každé zvýšení koncentrace fluoridů v moči o 1 mg/L bylo spojeno s poklesem přibližně o 1,63 bodu IQ, uvádějí Taylorová a kol. (2025). Jejich práce zahrnuje analýzu 13 studií s měřeními na úrovni jednotlivců.

Statisticky významná souvislost byla pozorována i v některých analýzách koncentrací fluoridů v moči pod 1,5 mg/L. V celkové analýze koncentrací v pitné vodě pod 1,5 mg/L však souvislost statisticky významná nebyla.

Studie neurčuje nejnižší úroveň expozice, při níž by se mohl projevit vliv na IQ, ani to, zda existuje „bezrizikové rozmezí“. Ukazuje však, že vyšší expozice bývá spojena s nižším průměrným IQ.

Metaanalýza z Harvardu dospěla k podobným závěrům. Ve studiích zaměřených především na vysoké koncentrace fluoridů dosahovaly děti ve skupinách s vyšší expozicí v průměru výsledků odpovídajících přibližně o 7 bodů nižšímu IQ než děti ve skupinách s nižší expozicí.

Kanadská prospektivní studie Greenové a kol. (2019), publikovaná v JAMA Pediatrics, rovněž pozorovala souvislost mezi expozicí fluoridům během těhotenství a nižším IQ u dětí. Analýza fluoridů v moči matek zahrnovala 512 dvojic matka–dítě.

Ve zkoumaných komunitách činily průměrné koncentrace fluoridů v pitné vodě 0,59 mg/L v oblastech s fluoridací oproti 0,13 mg/L v oblastech bez fluoridace. V další analýze upravené o další faktory bylo každé zvýšení koncentrace fluoridů ve vodě o 1 mg/L spojeno s průměrným poklesem IQ dětí o 5,29 bodu (95% interval spolehlivosti: −10,39 až −0,19). Toto zjištění pochází ze sekundární statistické analýzy části vzorku a nepředstavuje přímo naměřený rozdíl IQ mezi oběma skupinami. Tato statistická souvislost však neprokazuje příčinný vztah.

Studie Grandjeana a kol. (2023), která spojila tři prospektivní kohorty z Dánska, Kanady a Mexika s celkem více než 1 500 dvojicemi matka–dítě, také zjistila statisticky významnou souvislost mezi prenatální expozicí fluoridům a nižším IQ u dětí.

Výzkumníci odhadli průměrný pokles o 2,06 bodu IQ na každé zvýšení koncentrace fluoridů v moči matky o 1 mg/L, s modelovanou referenční koncentrací 0,45 mg/L a dolní mezí spolehlivosti 0,28 mg/L. Dospěli k závěru, že těhotné ženy a děti mohou potřebovat ochranu před neurotoxicitou fluoridů. Při samostatné analýze však dánská kohorta nevykazovala významnou souvislost a tyto koncentrace nejsou stanovenými prahy, při nichž by bylo prokázáno toxické působení fluoridů.

2. Jak by nadměrná expozice fluoridům mohla ovlivnit mozek

Vědecký přehled z roku 2024 popisuje čtyři možné biologické mechanismy, jimiž by nadměrná expozice fluoridům mohla ovlivnit organismus, zejména mozek:

• Oxidační stres: Nadměrná expozice fluoridům může zvýšit tvorbu reaktivních forem kyslíku a narušit antioxidační obranu nervových buněk.
• Mitochondriální dysfunkce: Mitochondrie produkují ATP, zdroj energie potřebný pro fungování neuronů. V některých experimentálních modelech fluoridy narušují funkci mitochondrií.
• Synaptické poruchy: Experimenty ukázaly změny v neuronální signalizaci a synaptické plasticitě, které se obě podílejí na učení a paměti.
• Narušená buněčná regulace vápníku: Vápník reguluje přenos nervových signálů. Poruchy jeho regulace mohou vést k dysfunkci buněk nebo dokonce k poškození neuronů.

Tyto mechanismy byly zkoumány především v experimentálních modelech a samy o sobě neprokazují účinky nízkých dávek u lidí.

Závěr

Studie ukazují, že vyšší expozice fluoridům u dětí bývá spojena s nižším IQ, zejména při vysokých koncentracích. Nebyl jasně stanoven práh, pod nímž by expozice neměla vůbec žádný vliv na kognitivní vývoj.

WHO v současnosti doporučuje, aby koncentrace fluoridů v pitné vodě nepřekračovaly 1,5 mg/L. Kanadská studie Greenové a kol. (2019) však pozorovala souvislost mezi vyšší expozicí fluoridům a nižším IQ u dětí i v komunitách, kde se průměrné koncentrace ve vodě pohybovaly od 0,13 do 0,59 mg/L podle toho, zda byla voda fluoridována.

Expozice fluoridům zůstává rozšířená, ať už prostřednictvím fluoridované vody v některých zemích, nebo zubních past s fluoridy, jejichž část může být spolknuta.

Je proto vhodné zohledňovat celkovou expozici fluoridům, zejména v těhotenství a dětství, a zároveň mít na paměti, že samotné observační studie neprokazují příčinnou souvislost.

Rozsáhlé prospektivní studie kombinující opakovaná měření expozice fluoridům, magnetickou rezonanci mozku, kognitivní testy a metody lépe zohledňující matoucí faktory by pomohly objasnit biologické mechanismy a poskytly pevnější základ pro posouzení příčinnosti.